Translation of the song Cestou artist Jan Zahradníček

Jsou shluky stromů plny svaté tísně,

Clusters of trees are full of holiness as the trees huddle together,

suknice dálek sluncem prohřáta,

The skirt of faraway lands is warm with sunshine,

o loňském listí pramen mluví přísně,

The brook speaks sternly about last year’s leaves,

ó snad se bude líbit píseň ta.

Oh, I hope you’ll like this song.

Své sandály tak na chvíli jen zouti

Oh, to take off my sandals for but a moment

a setrvati v srázném utkvění —

And persist in precipitous fixation—

Tu píseň času, která jindy rmoutí,

The song of time, other times saddening,

se moudře daří zpívat prameni.

Is wisely handled by the brook.

Kam pro tíhu svou více nemohu,

Let at least my fiery words go

má slova ohňová ať aspoň jdou,

Places I’ve grown too heavy for,

ať kovově mi zobou oblohu,

Let them peck metallically at the sky for me,

když nové kraje na staré se vrší,

As new landscapes are stacked atop the old ones,

kdy na vsi rozhozené namátkou

As warm rain falls down on scattered villages

a na stoleté lesy teple prší.

And hundred-years-old forests.