Nosíme z módy kopretiny, čímž okrádáme stáda
We wear daisies out of fashion, thereby we rob herds,
a vůl - kdys jméno obětiny, je titul kamaráda.
and 'ox' - once a name of oblation, is now title of a friend,
Na obou nohách vietnamku a jako komfort hlavu,
on both feet - flip-flops, and head as a comfort,
na klopě placku jak psí známku, znak příslušnosti k davu.
on the lapel a pin as dog tag - sign of belonging to crowd,
I naše generace má svoje prominenty.
even our generation has its celebrities,
Program je rezignace a facky argumenty.
program is resignation and slapping an argument,
Potlesk je k umlčení a pískot na pochvalu.
applause is for silencing and whistle for praising,
a místo přesvědčení jen pití píva - z žalu.
and instead of persuasion - a beer drinking, to drown sorrow,
Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme Zlaté tele,
with a page from Dikobraz under the butt we invoke the Golden calf,
sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele
we sit in the corners below the paintings, awaiting the Savior,
Civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci
we stare zealously at the copper coins, we - Gottwald's grandchildren,
a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci.
and we curse townies - creators of revolution,
I naše generace má svoje kajícníky
even our generation has its penitents,
a fízly z honorace a skromné úředníky
and honorable cops and humble officials,
a tvory bez svědomí a plazy bez páteře
and beings without conscience and spineless reptiles,
a život v bezvědomí a lásku k nedůvěře.
and life in ignorance and love to distrust,
Už nejsme nejsme to co kdysi, už známe ohnout záda,
we are not what we used to be - we know how to bend a back,
umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda
we know how to compromise and to betray a friend,
A vděčni dnešní realitě líbáme cizí ruce
and grateful to today's reality we kiss stranger's hands,
a jednou zajdem na úbytě, z té smutné revoluce.
and once we will crumble down, from that sad revolution,
I v naší generaci už máme pamětníky
even our generation has its old-timers,
a vlastní emigraci a vlastní mučedníky.
and its own emigration and own martyrs,
A s hubou rozmlácenou, dnes zůstali jsme němí.
and with smashed gob, today we'd stayed voiceless,
Ne - nejsme na kolenou...
no,... we re not on our knees -
Ryjeme držkou v zemi.
we dig dirt with our mouths.